Svět se nachází uprostřed změn a nepořádku, globální bezpečnostní situace je složitá. Regionální bezpečnostní napětí neustále narůstá, často dochází k místním konfliktům a zmatkům, zvyšují se tradiční i netradiční bezpečnostní hrozby. V dubnu 2022 předložil čínský prezident Si Ťin-pching Globální bezpečnostní iniciativu, v níž obhajoval novou cestu k bezpečnosti, která zahrnuje dialog namísto konfrontace, partnerství namísto spojenectví a vzájemnou výhru namísto nulového součtu. Tak vypadá čínské řešení k překonání globálního mírového deficitu a zajištění světového míru.
V uplynulém roce se Globální bezpečnostní iniciativa setkala s pozitivní reakcí mezinárodního společenství a více než 80 zemí a regionálních organizací ji vyjádřilo iniciativě podporu.
Globální bezpečnostní iniciativa se zaměřuje na řešení skutečných problémů. Tváří v tvář aktuální otázkám »Jaké bezpečnostní koncepce svět potřebuje? Jak mohou země dosáhnout společné bezpečnosti?« zdůrazňuje, že je třeba dodržovat koncepce společné, integrované, kooperativní a udržitelné bezpečnosti, respektovat svrchovanost a územní celistvost všech zemí, dodržovat cíle a zásady Charty OSN, brát vážně oprávněné bezpečnostní zájmy všech zemí, řešit rozdíly a spory mezi zeměmi mírovou cestou prostřednictvím dialogu a konzultací, a integrovaně zajistit bezpečnosti v tradičních i netradičních oblastech.
V únoru 2023 vydala Čína koncepční dokument Globální bezpečnostní iniciativy, který dále specifikuje 20 klíčových směrů spolupráce a pět kategorií platforem a mechanismů spolupráce na podporu globální bezpečnosti. Zejména tím, že pevně podporuje ústřední roli OSN ve globální správě bezpečnosti, usiluje o posílení koordinace a pozitivní interakce mezi hlavními zeměmi, aktivně podporuje dialog a mírové řešení horkých otázek, účinně reaguje na tradiční i netradiční bezpečnostní výzvy a neustále posiluje budování systémů a kapacit globální správy bezpečnosti.
Iniciativa řeší světové bezpečnostní dilema, vychází z celkového plánu a stanoví praktická opatření k řešení globálních bezpečnostních výzev, čímž plně demonstruje odpovědnost Číny za zachování světového míru a naše pevné odhodlání chránit globální bezpečnost.
V uplynulém roce Čína aktivně podpořila provádění iniciativy, držela se zásad vzájemného respektu, otevřenosti a inkluze, multilateralismu, vzájemného prospěchu a holistického přístupu, a dosáhla řady výsledků.
V březnu letošního roku Saúdská Arábie a Írán s podporou Číny vedly v Pekingu dialog a dosáhly dohody o obnovení diplomatických vztahů a spolupráci v různých oblastech. Už 6. dubna pak podepsali saúdský ministr zahraničí a íránský ministr zahraničí v Pekingu společné prohlášení, v němž oznámili okamžité obnovení diplomatických vztahů. V dubnu a květnu letošního roku Čína vydala dokument »Čínský postoj k afghánské otázce«, a člen Státní rady a ministr zahraničí Qin Gang se účastnil čtvrtého zasedání ministrů zahraničí sousedních zemí Afghánistánu a pátého dialogu ministrů zahraničí mezi Čínou, Afghánistánem a Pákistánem. Zavázal se ke konsensu a synergie k stabilizaci a pomoci Afghánistánu a podpoře regionálního míru a prosperity.
V reakci na napětí mezi Palestinou a Izraelem měl člen Státní rady a ministr zahraničí Qin Gang v dubnu telefonické rozhovory s ministry zahraničí Izraele a Palestiny a usiloval o snížení napětí.
Čína aktivně usiluje o obnovení Společného komplexního akčního plánu na íránskou jadernou otázku, ochrání legitimní práva a zájmy příslušných zemí a udržuje mezinárodní režim jaderné nešíření.
Čína také trvale podporuje paralelní postup k mechanismu míru na Korejském poloostrově a denuklearizačního procesu, aby vyváženě řešil obavy všech stran a zachoval míru a stabilitu na Korejském poloostrově.
Důležité je zejména poznamenat, že v otázce Ukrajiny se Čína vždy držela svého základního postoje podporovat mírové rozhovory a zaujímala objektivní a nestranný postoj založený na podstatě problému, přičemž hrála odpovědnou a konstruktivní roli při uklidňování situace a řešení krize.
V únoru letošního roku vydala Čína »Pozici Číny k politickému řešení ukrajinské krize«, která zahrnuje pochopitelné obavy všech stran a odráží největší shodu mezinárodního společenství.
Dne 26. dubna prezident Si Ťin-pching telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Zelenským a zdůraznil, že Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN a odpovědná velká země nebude nečinně přihlížet, nebude přilévat olej do ohně a už vůbec nebude zneužívat situaci k vlastnímu prospěchu. Zdůraznil, že jediným možným východiskem je dialog a vyjednávání, a Čína bude trvat na podpoře mírových rozhovorů a vyvine vlastní úsilí o co nejrychlejší zastavení války a obnovení míru. Poznamenal, že věří, že všechny strany se nad ukrajinskou krizí hluboce zamyslí a budou hledat cestu k dlouhodobému míru a bezpečnosti v Evropě prostřednictvím dialogu.
Nedávno navštívil zvláštní zástupce čínské vlády pro euroasijské záležitosti, velvyslanec Li Chuej, pět zemí včetně Ukrajiny, aby v souladu s duchem rozhovoru mezi hlavami čínského a ukrajinského státu jednal se všemi stranami o politickém řešení ukrajinské krize.
Ve společném zájmu lidstva je svět, který je sjednocený, nikoliv rozdělený, a je v míru, nikoliv ve zmatku. Čína byla vždy budovatelem světového míru, přispěvatelem ke globálnímu rozvoji a obráncem mezinárodního pořádku. Je připravena posílit dialog a spolupráci se všemi zeměmi světa, včetně České republiky, a společně se podílet na realizaci globální bezpečnostní iniciativu a spolupracovat na budování bezpečnějšího světa.
Autorem je velvyslanec Čínské lidové republiky v České republice Feng Biao
Budujte s nami!
Podporte Iskru dobrovoľnou systematickou alebo jednorazovou finančnou
pomocou. Na výške Vašej pomoci nezáleží. Podporte nás TU
