Minister zdravotníctva Marek Krajčí oznámil, že sa Slovensko snaží zaobstarať ruskú vakcínu Sputnik proti ochoreniu COVID-19.
O registráciu ruskej vakcíny Sputnik v EÚ požiadali jej výrobcovia 19. januára. K registrácii zatiaľ nedošlo. Ministerstvo zdravotníctva SR môže vydať povolenie aj pre vakcínu, ktorú ešte neschválila Európska lieková agentúra (EMA). Ide však za jednu z hraničných možností, ktorú ministerstvo zvažuje.
Maďarsko dostalo prvú várku vakcíny Sputnik V
„V týchto minútach prichádza do Maďarska prvá várka ruskej vakcíny“ – napísal minister.
Vo videu Szijjártó uviedol, že „centralizovaný nákup vakcíny riadený Bruselom zlyhal“, v dôsledku čoho muselo Maďarsko hľadať „nové zdroje dodávok“. Sme prví ale, pravdepodobne, nebudeme poslední v Európskej únii, lebo počúvame vyhlásenia s požiadavkou začať s testovaním ruských a čínskych vakcín v Západnej Európe“, povedal.
https://tass.ru/obschestvo/10604759
(Video. RT/youtube.com)
Porovnání americké a ruské vakcíny na Covid-19, mechanismy účinků i připravovaných vakcín…
Cena vakcíny Pfizer (vytvořena společně s BioNTech SE, plným názvem Biopharmaceutical New Technologies je německá biotechnologická společnost sídlící v Mohuči, která se zabývá výzkumem a vývojem nových léčiv a vakcín, založených na mRNA a čínskou Fosun Pharmou) je 40 $ za dvě dávky, ruská – 20 $ za dvě dávky. K ceně americké vakcíny je třeba připočítat navíc i náklady na zřízení očkovacích center v nemocnicích a případně náklady na zřízení fondu na odškodnění osob, které budou mít po očkování nežádoucí účinky (hlavně ve víceletém horizontu).
Účinnost a skladování vakcín
Účinnost se u obou uvádí 95% v případě apikace 2 dávek. To znamená, že ze 100 očkovaných lidí vystavených infekci může vážně onemocnět 5 lidí.
Skladovací teplota Pfizer – (mínus) 70° C, ruská 0 až +8° C (běžná chladnička).
Schéma dávkování
Dvoudávkové. Druhá dávka o 14 dní, ruská vakcína – druhá dávka o 21 dní.
Jak fungují tyto vakcíny
Ruská vakcína obsahuje jako nosič lidský adenovirus, z jehož DNA jsou odstraněny chorobné geny a je do ní vnesena DNA sekvence, která kóduje tvorbu tzv. S – proteinu koronavirusu. Takto upravené adenoviry jsou očkováním vpraveny do těla a následně pronikají do buněk. V buňkách se z nich uvolňuje příslušná mRNA, která slouží jako matrice pro výrobu koronavirusového antigenu = proteinu S v ribosomech lidské buňky, které se nacházejí v cytoplazmě a jsou to takové továrničky na výrobu bílkovin.
Americká vakcína obsahuje přímo mRNA, kódovou tvorbu S-proteinu, chráněnou ve speciální lipidové (tukové) uměle vytvořené nanočástici, která slouží jako nosič. Tato mRNA po proniknutí do buňky se dostává přímo do ribozomů lidské buňky, kde slouží jako matrice pro výrobu S proteinu koronavirusu.
Rozdíl mezi ruskou a americkou vakcínou je, že ruská používá jako nosič na vnesení mRNA (messenger – poslíček – RNA) do buňky, upravený lidský adenovirus a americká špičkovou high tech nanotechnologickou umělou lipidovou částici. Jinak jejich fungování je velmi podobné.
Když se objeví S – protein v našem těle, tak okamžitě jej zaregistruje náš imunitní systém a zareaguje tvorbou protilátek a senzibilizací T – lymfocytů. 10 – 14 dní po spuštění tohoto procesu už je náš imunitní systém dostatečně připraven nás účinně chránit a do budoucna už je okamžitě schopen zareagovat a vyprodukovat protilátky a spustit i buněčnou imunitu v případě, že se setkáme s daným koronavirusem.
Zásadní otázka: přírodní nebo uměle vytvořený a dlouhodobě neprozkoumaný nosič?
Bezpečnost vakcín
Je třeba zdůraznit, že jak americká tak i ruská vakcína vnášejí do buněk cizí geny, ale tyto zůstávají v epizomálním stavu, tzn. že cizí genetická informace neproniká k jádru a neintegruje se do genomu lidské buňky, ale tyto cizí geny zůstávají mimo jádra lidských buněk, v ribosomech, které se nacházejí v cytoplazmě, kde zajišťují expresi přineseného cizího genu, tj výrobu příslušného S-proteinu koronavirusu, který je v tomto procesu antigenem.
Takže obavy z genetického inženýrství, tj, že takovýmto způsobem je možné měnit naše geny v jádru lidské buňky, nejsou prozatím na místě ani u jedné z těchto vakcín.
Princip ruské vakcíny má za sebou dlouhý vývoj, který začal již v 80. letech minulého století a je postaven na dobře prozkoumané a prověřené platformě lidských adenovirů. Proto pravděpodobně nebude mít daleko od doslova stoprocentní bezpečnosti. Vakcínu Sputnik V vyvinul Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ruským fondem přímých investic a Ministerstvem obrany a byla zaregistrována 11. srpna 2020 jako první vakcína na Covid-19 na světě. Vakcína Sputnik V obsahuje lidské adenoviry Ad26 (1. injekce) a Ad5 (2. injekce). Cílem je obejít tímto způsobem nevýhody vakcín s virovým vektorem, kdy po podání první dávky je druhá dávka již méně účinná díky tvorbě protilátek po podání první dávky. Velice chytře vymyšleno.
http://m.uspesna-lecba.cz/…/porovnani-americke-a-ruske…/
Budujte s nami!
Podporte Iskru dobrovoľnou systematickou alebo jednorazovou finančnou
pomocou. Na výške Vašej pomoci nezáleží. Podporte nás TU